Archive for the ‘Investování’ Category
Tuesday, July 10th, 2007 | 1,766 Views
Nevím kolik z Vás přečetlo jeden z nejprodávanějších motivačních bestselerů od Napoleona Hilla “Think And Grow Rich” (česky Myšlením k bohatství), ale já sám jsem tuto knihu již přečetl několikrát a ještě se k ní, čas od času, pro vybrané pasáže rád vracím. A pokaždé se opět nepřestávám podivovat nad tím, jak je tento tiskopis, vydaný prvně někdy počátkem minulého století, nadčasový a i v dnešní době stále stoprocentně relevantní.
Při mém posledním listování touto knihou mě opět zaujala část popisující Třicet hlavních příčin neúspěchu – Kolik z nich brzdí Vás? V žádné jiné knize jsem zatím ještě nenašel takto vyčerpávající seznam příčin neúspěchu, jež by se svou kvalitou aspoň přibližoval tomuto. Rád bych zde na našem blogu První milión teď citoval pár mých vybraných “favoritů” (můj vlastní překlad z originálu, opravdoví překladatelé prominou
):
Neurčení si vlastního dobře definovaného životního cíle
Člověk neznající svůj vlastní životní účel a postrádající specifický životní cíl, ke kterému se chystá dopracovat nemá naději na úspěch. Devadesát osm lidí ze sta postrádá životní cíl, na jehož dosažení by se mohlo zaměřit. Neexistence přesného cíle je asi nejčastější příčinou všech neúspěchů.
Nedostatek ambici k vybřednutí z šedě průměrnosti
Bez šancí na úspěch zůstává jedinec, jež je natolik otupen průměrností, že sám ani netouží po vylepšení kvality svého života a jež není ochoten dávat před tím, než začne brát.
Nedostatek vytrvalosti
Většina z nás je dobrými “startéry” avšak špatnými “dokončovateli” všeho o co se pokoušíme. Co více – většina lidí vzdává své snažení při první známce neúspěchu. Vytrvalost se však nedá nijak nahradit. Vytrvalý člověk sám dobře ví, že ho jeho starý známý “Pan Neúspěch” znaven po čase opustí. Neúspěch nesnáší vytrvalost.
Negativní přístup
Každý, kdo svými přetrvávajícími negativními postoji odrazuje své okolí sám nemá naději na úspěch, protože úspěchu lze vybudovat pouze na kolektivním snažení a spolupráci s jinými lidmi. Negativní přístup a negativní osobnost spolupráci znemožňuje.
Přehnaná opatrnost
Člověk, který “nejde svému štěstí naproti” občasným promyšleným podstoupením přiměřeného rizika se, ve velké většině, musí spokojit s tím, co zbude po ostatních. Přehnaná opatrnost škodí jedinci stejně tolik jako přehnaná neopatrnost. Před oběma těmito extrémy je dobře se míti na pozoru. Vždyť Život sám je důsledkem šancí a náhod.
Úmyslná nepoctivost
Poctivost je nenahraditelná. Ano, nekontrolovatelné okolnosti mohou občas způsobit jedincovo přechodné nečestné jednání bez trvalých následků. Ovšem lidé, jež jednají nečestně úmyslně a za plného vědomí nemají šanci na úspěch. Dříve či později se jim takové jednání zaručeně vrátí v podobě ztráty reputace a možná i svobody.
A toto samozřejmě neni kompletní seznam, jak jsem uvedl výše, ten obsahuje celkem třicet bodů. Také tady asi nemusím zdůrazňovat, že si v něm sám velice rychle dokážu najít moje vlastní potenciální překážky na cestě k dalšímu osobnímu i odbornému růstu. A jak jste na to Vy?
Všem, kteří tak ještě neučinili upřímně doporučuji navštívit nejbližší knihovnu či knihkupectví a celou si knihu jménem Myšlením k bohatství (“Think And Grow Rich”) od Napoleona Hilla pozorně přečíst.
Nenechte si ujít žádné další motivační tipy z naší filozofické knihovny
a odebírejte nás přes RSS
Posted in Názory, Investování, Hudba, Knihy, Film & TV | 2 Comments »
Wednesday, July 4th, 2007 | 1,020 Views
Se začátkem nového finančního roku i nám, tak jako všem obyvatelům Austrálie pomalu, ale jistě nastává další z každoročních občanských povinností – vyplňování a odevzdávání daňového přiznání. Říkal jsem si proto, že nemusí být tak úplně od věci si tady na našem blogu První milión pro zajímavost porovnat výše placených daní v Austrálii a v Česku.
Jak asi víte, v Austrálii se praktikuje ten americký, osobní způsob placení daní z příjmů ve kterém je každý jedinec sám zodpovědný každoročně si řádně vyplnit a v termínu odevzdat vlastní daňové přiznání. V praxi to znamená, že by si každý měl řádně schranňovat (či aspoň nějak zaznamenávat) všechny transakce a nákupy, které má legitimně zájem koncem roku ze svých placených záloh na daních odepsat. Zkrátka “potěšení” že ano?
Prostě daně a jejich placení jsou asi všude na světě záležitostí nikterak povznášející či zábavnou jež ve velké míře zahrnuje jen a pouze nekonečné nudné papírování a lítý boj s byrokracií. A jak sami určitě dobře víte také, výsledek celého procesu je, ve valné většině, dosti neradostný.
Daně australské
A jaké, že se tedy platí daně v Austrálii? Pro finanční rok 2006/2007 (ten co právě skončil) jsou australské počty takovéto:
Znamená to tedy, že průměrný Australan s výdělkem někde kolem AU$50.000,- ročně odevzdá na daních z příjmu asi AU$10.350,- a dalších ca AU$750,- na povinném nemocenském pojištění. Celková daňová povinnost tak činí asi kolem 22% z jeho příjmů.
Daně české
Pro porovnání řekněme, že průměrný Čech, vydělávající kolem Kč 216.000,- hrubého ročně (Kč 18.000,- měsíčně) odevzdá na daních z příjmu asi Kč 32.600,- což mi vychází jako 15% jeho příjmů.
Samozřejmě bych tu teď nerad tvrdil, že moje uvedené výpočty daňové povinnosti v Česku jsou úplně přesné (např. nezahrnul jsem přesné sazby povinného sociálního a zdravotního pojištění jelikož je jednoduše neznám) avšak nemůžu si odpustit poznámku, že z mého laického pohledu mi výpočet daňové zodpovědnosti jedince žijícího v ČR připadá daleko komplikovanější.
Sami si schválně zkuste porovnat srozumitelnost dvou oficiálních zdrojů, ze kterých jsem daňové sazby čerpal:
Pointa?
Platba daní je více či méně otravnou záležitostí kdekoliv na světě. Ať se nám to líbí nebo ne, stále platí Franklinovo okřídlené: “Jediné dvě jistoty tohoto světa jsou smrt a daně.”
Každý zodpovědný plátce daní odebírá náš blog přes RSS
.
Posted in Jiné, Názory, Investování | 5 Comments »
Monday, May 14th, 2007 | 1,184 Views
Na světě existuje mnoho způsobů, kterými se dají vydělat peníze, ovšem tím zdaleka nejběžnějším je, pro valnou většinu populace, výměna svého volného času za peníze, běžněji známo jako zaměstnání či práce pro jiné. Podle mého názoru je tato jednou z nejkomplikovanějších cest k Vaší finanční prosperitě a z ní pramenící životní spokojenosti protože:
-
Jste jen další položkou v kolonce nákladů
Možná si myslíte, že jsou Vaše dokonalé schopnosti pro Vašeho zaměstnavatele absolutně nepostradatelné. Možná si dokonce myslíte, že si Vás firma bezmezně považuje a bude k Vám v případě potřeby loajální. Třeba máte pravdu. Nezapomeňte však, že i když asi mnozí přesvědčují o opaku, stará pravda (platící ve světě obchodu možná více než kdekoliv jinde) praví, že “nikdo neni nenahraditelný”.
Nejsem žádný ekonom ovšem jednoduchou matematikou si dokážu vysvětlit, že celková suma nákladů za platy pro všechny zaměstnance ve firmě je jednou z položek, o kterou se snižuje ziskovost každé firmy.
Velice zjednodušeně: Prodá-li Vaše firma zboží za 100 miliónů a musí svým zaměstnancům zaplatit na mzdách 50 milionů, její zisk je 50 miliónů. Proč by se, jako každý jiný podnikatel, Vaše firma neměla snažit na svých mzdách ušetřit? Třeba najmutím někoho, kdo nepožaduje plat na Vaší úrovni? Anebo třeba přesunutím celé své výroby do některé ze zemí třetího světa kde se misto výplaty dává almužna?
Zamysleli jste se někdy nad tím, odkud se u nás berou ty nové továrny západních firem (např. byl to Renault u Kolína? Nebo Siemens u Stříbra?)? Nechybí tyto pracovní příležitosti někomu v západní Evropě? A kde máme záruku, že, až naše platy dosáhnou západoevropské úrovně, se podobné firmy nepřesunou opět dále na ještě levnější východ?
- Výše Vašeho výdělku je omezena
Dobrá, možná jsem pesimista. Řekněme, že si Vás Vaše firma opravdu považuje a plánuje si Vás udržet ve spokojenosti až do Vašeho důchodového věku. Do jaké úrovně je však ochotna tolerovat a schvalovat Váš platový růst?
Opomenu-li, že samo požádání si o zvýšení platu může být pro mnohé celkem stresující záležitostí, které se možná rádi vyhnou i za cenu platového “zakrnění”, většina pracovních pozic má nějaký platový strop.
Chcete-li býti ohodnoceni nad tuto hranici, musíte být, ve většině případů nějak “povýšeni” do pozice s vyšším platovým ohodnocením. Nezapomeňme také, že takováto “povýšení” Vám nepadají sama z nebe, na lukrativní místa je ve firme jistě nemalá konkurence.
Řekněme však, že Vy jste tím vyvoleným. S vyšším platem teď tedy přichází nové zodpovědnosti a povinnosti mnohdy ještě násobené vyšším počtem pracovních hodin, které si teď Váš zaměstnavatel z Vašeho volného času odkrojí. Toto může být v pořádku na počátku Vaší profesionální kariéry (mladý člověk bez rodiny jistě rád přijme jakoukoliv výzvu), ovšem do budoucna to může znamenat velká úskalí pro kvalitu Vašeho rodinného či partnerského života.
Dále je třeba mít na paměti, že maximální čas, který můžete svému zaměstnavateli prodat je 24 hodin denně, a i kdybyste byli placeni 1000 korun za hodinu, v okamžiku, kdy “odpíchnete” se Váš příjem se zastaví.
- Vyděláváte jen v době, kdy prodáváte svůj čas
Prodávání části svého času na této planetě nějakému zaměstnavateli Vám, kromě jednorázové výplaty, nevytváří žádná další podstatná finanční aktiva či potenciální příjmy. V době kdy nepracujete prostě nevyděláváte.
Chcete více peněz? Prodejte zaměstnavateli více svého času. Anebo byste raději trávili více času ve společnosti Vaší rodiny a přátel? To je možné, ovšem jen za cenu méně času v práci a tedy nižších příjmů. Vítejte v bludném kruhu se jménem “zaměstnanec v kapitalismu”
Buď přátelé, rodina, děti anebo peníze. Nemůžete mít obojí.
Co víc, jednou, doufejte, že v daleké budoucnosti, přijde doba, kdy již nebudete schopni svůj čas žádnému zaměstnavateli prodat z důvodů jako jsou věk, nemoc apod. Jak se Vám povede v takových časech úzce souvisí s tim, jak chytře zacházíte se svými prostředky právě dnes. Řekněte upřímně, chcete se někdo v čase potřeby dobrovolně spoléhat na nějakou finanční asistenci či podporu od státu?
Co lepšího tedy navrhuji já?
Určitě výše uvedené neberte jako záminku k okamžitému rozvázání Vašeho pracovního poměru. Spíše si učiňte takovou menší, ale upřímnou inventuru a zkontrolujte si kam jde většina Vašich příjmů. Zkuste si čestně odpovědět na těžké otázky jako:
- Ukládám dostatečné množství prostředků na “horší časy”?
- Neutrácím více než zdrávo za luxusnosti, které časem zcela ztratí na hodnotě (auto, elektronika atd.)?
- Co kdybych od zítřka již nikdy nemohl pracovat, jak dlouho finančně vydržím?
- Co můžu udělat pro zlepšení mojí situace?
Jenom v případě, že jste 100% spokojeni s výsledky Vaší “inventury” a s vědomím, že si můžete dovolit trochu “plánovaného risku”, se zkuste rozhlédnout okolo po nějakém veřejnosti prospěšném podnikatelském záměru. Nejlépe, bude-li tento založen na některém z Vašich celoživotních hobby, které doteď provozujete velice rádi i zadarmo.
Co Vy na to?
Motivací k napsání tohoto článku mi byl příspěvek Trading Hours For Dollars na johnchow.com.
Posted in Názory, Investování | 8 Comments »
Friday, April 6th, 2007 | 774 Views
Čirou náhodou jsme se před měsícem dozvěděli od pána, od kterého jsme původně chtěli koupit parcelu v Nučicích, že prodává pozemky v městečku, kde bydlí Jindrovo teta se strejdou. Tam se nám vždycky moc líbilo, je to zhruba 25 km od Prahy, přitom je v okolí dost možností k procházce. Často za nimi jezdíme, takže to máme dost prošmejděný a díky nim máme z první ruky informace, kdo tam co prodává. Jenže pokaždé bylo něco, co jsme nemohli akceptovat - vysoké napětí přes parcelu, poloha přímo u silnice, nebo pozemek ve spodní části kopce a ještě bez sítí.
Když jsme byli před čtyřmi týdny zcela bezmocní z toho, že u pozemku v Bubovicích, pro který jsme byli rozhodnutí cca 2 měsíce, bude “díky” EU pozdrženo vybudování čističky odpadních vod, zavolala jsem na Jindrův popud prodejci parcel v Nučicích, zda nemá něco v jiných lokalitách. Od něj jsem se dozvěděla tu radostnou novinu. Hned následující víkend jsme návštěvu Jindrovo příbuzných spojili s prohlídkou pozemku, který leží na protějším kopci. Po týdnu rozmýšlení byl proti složení zálohy pozemek zarezervován. Je trošku větší, než jsme chtěli (cca 1050 m2), ale už jsme se smířili s tím, že přesně to, co jsme si vysnili, prostě mít nebudeme. Poloha je výborná, protože je situován kousek pod vrchem jižního svahu. Takže krom krásného výhledu nám bude na domeček a zahrádku svítit celý rok sluníčko
Poučení pro příští nákup pozemku:
- trpělivost, trpělivost, trpělivost
- ideální parcela neexistuje
- informovat se na obecním a stavebním úřadě (třeba i několikrát) na vlastnictví parcely, územní plán a stav sítí (pokud ještě nejsou dokončeny)

Posted in Investování | 1 Comment »
Friday, March 16th, 2007 | 1,079 Views
Ba ne. Jak jste si asi všimli, nedávno byl americkým časopisem Forbes opět publikován žebříček nejbohatších lidí světa. Mezi těmito se už hezkou řádku let objevuje na pozicích nejvyšších jméno, já říkám, že geniálního :), amerického investora Warrena Buffetta.
Sám jsem se stal Buffettovým fanouškem před přibližně třemi lety, kdy mi byla k narozeninám darována kniha “The Essential Buffett” od Roberta Hagstroma. Jeho zdánlivě lehce aplikovatelný investiční styl a manažerská pravidla jsou lehce srozumitelná široké veřejnosti a silně kontrastovala se vším, co jsem do té doby o investování do akcií četl.
Nemusím tedy asi dodávat, že od té doby jsem přečetl všechny knihy a tiskoviny o Buffettovi, které se mi dostaly pod ruku (pár doporučení pro zájemce: “Buffett The Making Of An American Capitalist” od Rogera Lowensteina, “How to Pick Stocks Like Warren Buffett” od Timothy Vicka a nesmím opomenout ani investiční perly v Buffettových, na Internetu volně dostupných, každoročních “Dopisech akcionářům” jeho společnosti Berkshire Hathaway).
I když bych jistě mohl v mých ódách dále pokračovat, (skeptikům budiž jasno, že můj názor na Buffetta není tak úplně objektivní
) radši Vám jen ukážu pár oči otevírajících finančních faktů, které, jak věřím, hovoří sami za sebe.
- Tak například:
První investiční “fond” nazvaný “Buffett Partnership” založil mladík Warren ve věku 26ti let s, od pár přemluvených investorů, těžce získanými 105 000,- dolary (jeho vlastní podíl v tomto partnerství byl pouhých sto dolarů).
Během následujících třinácti let dokázal tuto částku rozmnožovat průměrným ročním výnosem 29,5% čímž dosáhl, že v roce 1969 jeho fond ovládal již majetek v hodnotě kolem 104,5 milionů dolarů (z tohoto, teď již devětatřicetiletému Buffettovi náleželo přibližně 25 milionů).
- Anebo: “Buffettovo partnerství” vlastnilo přibližně 49% prodělečné textilky jménem Berkshire Hathaway. K tomuto podílu se Buffett dopracoval roku 1962 započatým skupováním jejích akcii za průměrnou cenu mezi 7 a 8 dolarů za akcii. Aplikováním svých investičních principů vybudoval z Berkshire Hathaway investičního mamuta v nemz je dnes tato samá, osmidolarová akcie k mání za 106 600 dolarů!
- A ještě názorněji: Kdybyste v roce 1965 s Buffettem investovali tisíc dolarů (pro jednoduchost počítejme 25 tisíc korun) jste dnes šťastnými majiteli akcií v hodnotě 5 610 526,32 amerických dolarů neboli kolem 140 263 157,9 korun.
Myslím, že již plně chápete povyk kolem tohoto investora i bez potřeby výčtu dalších podobných statistik.
Často mi proto přijde zarážející, že návodům a myšlenkám tohoto jediného dolarového miliardáře, který vydělal celé své jmění investováním na Wall St, je jen zřídkakdy pozorně nasloucháno. Fakt, který u nás platí možná ještě více než kdekoliv jinde ve světě.
Čím to, že bude-li nám nejlepší hokejista světa Jaromír Jágr vysvětlovat, jak na ledě udělat oblouček budeme každý “jedno velké ucho”, ovšem poradí-li nám nejlepší světový investor jak ukládat své peníze, budeme si všichni myslet, že víme lépe než on proč to tak prostě nemůže fungovat?
Posted in Investování | 2 Comments »
Thursday, March 15th, 2007 | 705 Views
S bráchou jsme velkou část dětství prožili v malém západočeském městečku Lázně Kynžvart. Je to skvělé místo obklopené spoustou přírody. Krásně jsme se tam vyřádili. Lezli po stromech, lyžovali, pili místní prameny (nejlepší byl Richard, který je od roku 1994 zpoplatněn), pouštěli draky, stavěli sněhuláky a oddávali se všem dětským radovánkám na krásně čistém vzduchu.
Dodnes mám pro Kynžvart slabost. Od té doby, co tam nebydlíme, jsem ho navštívila asi pětkrát. Vždycky mě chytne nostalgická nálada, vzpomínám, jak krásné dětství jsem tam měla. Vím, že už tam nepatřím, přesto si představuji, jak by se můj život vyvíjel, kdybysme se nepřestěhovali do Prahy. Nejspíš bych vystudovala střední školu a pracovala v blízkých Mariánských Lázních, byla vdaná a měla dvě děti.
Byl by to lepší život, než mám teď? Co se týče prostředí, pak určitě. Inklinuji k přírodě (tím, jak prosazuji, abychom domeček stavěli v místě, kde je příroda, už Jindrovi lezu na nervy) a klidu, věčný pražský shon za „něčím“ (ve své podstatě vlastně za „ničím“) mi bere energii. V Praze je zase víc možností, a to co se týče studia, pracovních příležitostí, zábavy, sportovního vyžití, nákupů i občerstvení.
Proto se při hledání našeho budoucího bydlení snažíme udělat kompromis – chceme pozemek do 30 km od Prahy s alespoň kouskem přírody. Už jsme byli rozhodnutí pro pozemek v Bubovicích u Loděnice. Učarovala nám krásná příroda, celá obec je obklopena lesy. Parcela je navíc na vyvýšeném místě, ze kterého je nádherný výhled do okolí. Jenže (jak asi víte z médií) dochází k průtahům při poskytování dotací z EU na čističky odpadních vod. Protože bysme rádi začali stavět co nejdříve a nechceme čekat do roku 2010, hledáme dál.
Naše požadavky na pozemek jsou: cca 800 - 900 m2, okres Praha – západ, všechny inženýrské sítě, cena ideálně 1700 Kč/m2, žádné (ani plánované) tratě, dálnice či dráty vysokého napětí v okolí, naopak uvítáme v dosahu alespoň jeden les.
Nejsme zas tak nároční, přitom nemůžeme najít nic, co by vyhovovalo VŠEM těmto charakteristikám. Začínáme být netrpěliví, zoufalí a naštvaní.
Posted in Investování | 1 Comment »
Tuesday, January 30th, 2007 | 840 Views
Přemýšlíte-li někdy kam investovat Vaše těžce naspořené peníze určitě víte, že čím vyšší je roční (v hantýrce také zvaná „p.a.“ či „per annum“) percentuální výnosnost toho kterého investičního prostředku, tím více Vám Vaše peníze vydělají.
Ovšem spočítali jste si někdy, jak přibližně dlouho to při dané výnosnosti (a ročním navyšováním částky o vydělaný výnos) potrvá, než se Vaše investované peníze sami o sobě zdvoj, ztroj či zčtyřnásobí? Jestli ano tak se podívejte na tuto moji tabulku zda jsou Vaše závěry totožné s mými:

Pravidlo 72
Samozřejmě v praktickém životě člověk nemá po ruce takovouto tabulku když je nejvíce potřeba. K rychlému posouzení doby zhodnoceni však existuje zjednodušená pomůcka jménem Pravidlo 72.
Vše co je třeba si zapamatovat je číslo 72. Toto když vyděleno roční percentuální výnosností vydá přibližný počet let do zdvojnásobení hodnoty investice (např. potenciální investice s ročním výnosem 8% => 72 : 8 = 9 let do zdvojnásobení hodnoty investice).
Pravidlo je samozřejmě možno použít i naopak například ke zjištění jaký výnos Vám musí daný investiční nástroj poskytnout chcete-li zdvojnásobit své jmění za x let (např. chcete-li zdvojnásobit své peníze do pěti let je potřeba investovat do nástroje s 72 : 5 = 14,4% roční výnosností).
Posted in Investování | No Comments »
Tuesday, January 16th, 2007 | 509 Views
Jestli netrpělivě čekáte na pokračování našeho putování po pozemcích, tak Vás musím předem varovat, že ani tak nejde o pokračování jako o návrat o pár kapitol zpět.
V sobotu jsme už byli oba definitivně rozhodnutí, že koupíme pozemek, který jsem v minulém článku označila jako favorita. Chtěli jsme jet do obce, projít se tam, zjistit, jak je vybavena/nevybavena, jak daleko je od parcely zastávka autobusu, kam se dá chodit na procházky.
Ráno jsme ještě koukali na internet a náhodou našli inzerát na jiný pozemek, který vycházel podstatně levněji. A protože to bylo ve vesnici, která byla při cestě, řekli jsme si, že se tam zajedeme podívat.
Cestou jsme se sešli s Jindrovo tetou a strejdou, kteří tam jeli s námi. Pozemek je v mírném svahu a jde vlastně o proluku, přesněji řečeno napravo už je hotový dům a vlevo je položena základová deska. Bohužel ta je udělaná do výšky asi 50 cm, tzn. že tam bude pěkně vysoký dům, který by nám vrhal dost velkej stín. Ale je tam moc hezkej výhled do krajiny. A jde asi o prestižní adresu, protože tam mají dům i Pavel Vítek s Janisem Sidovským
Mimochodem jejich dům je opravdu pěknej a i polohu si vybrali skvěle.
Jindrovo teta se strejdou z toho byli dost unešení, my už tolik ne. Po dostatečném pokochání jsme nasedli do aut a jeli do obce, ve které se nachází naše pozemková „Superstar“. Tam jsme zjistili autobus, viděli restauraci a prošli se do nedalekého lomu, kam za námi přišli Jindrovo táta s manželkou. S nimi jsme se znovu jeli podívat na pozemek v proluce. Oba ho pochválili, vlastně všem (kromě mě s Jindrou) se líbil víc než ten, pro který jsme se pův
odně rozhodli. To nás docela rozhodilo a teď jsme opět ve fázi, kdy nevíme, co dělat: menší pozemek, který se nám moc líbí, ale je bez vody a kanalizace, které slibovala developerská společnost vybudovat nejpozději v roce 2005 za 1 300 000 Kč nebo o 50 m2 větší pozemek, který je na trošku horším místě, ale zato o 300 000 Kč levnější s lepší vyhlídkou na vodu a kanalizaci?
Posted in Investování | No Comments »
Friday, January 12th, 2007 | 576 Views
S přítelem máme oba společný sen, bydlet v rodinném domečku.
Tak jsme začali hledat pozemek. Nejdřív začal Jindra, já se přidala asi před čtvrt rokem. Vůbec jsem netušila, že to bude opravdu trnitá a hooooodně dlouhá cesta k cíli.
Jeden pozemek byl totiž moc velký a tím pádem i drahý a pro nás nepřijatelný, přes druhý vedou dráty vysokého napětí, třetí byl u silnice, čtvrtý utopený v údolí, pátý u kravína, šestý v obci, kde je asi tak jeden strom na všechny obyvatele, sedmý v záplavové oblasti, u osmého nám majitel řekl, že se nedaleko bude stavět obchvat a takhle bych mohla pokračovat.
Po několika měsíčním objíždění pozemků máme vybranýho favorita, sice je to trošku dál z Prahy, než jsme chtěli, nemá školu ani školku (oboje v dosahu 5 km), ale zato je celkově docela levný, takže jestli ho koupíme, budeme moct začít hned stavět. V nedaleké obci se plánuje výstavba golfového hřiště a asi tak 300 domů, s ohledem na to by se mohla zvýšit frekvence spojů do Prahy. Zatím jsme tam byli třikrát obhlédnout pozemek – nejdřív sami, pak s přítelovo rodinou a naposledy s majitelem. Po odjezdu majitele jsme se dali do řeči se sousedem přes ulici, který už bydlí a ten nám řekl, že tam není voda. Byla plánovaná už na září 2006, ale doteď není. Tak ještě musíme zjistit, jak to s ní bude. Také máme v plánu zjistit územní plán obce, ověřit vlastnictví pozemku a zatížení jinými právy. Dál budeme muset prošmejdit město a okolí, jestli něco nebude bránit tomu, abysme tam byli absolutně šťastný :). Tohle všechno popíšu v některém ze svých příštích blogů.
Posted in Investování | No Comments »