První milión

Moje nynější návštěva Sydney přišla zcela náhodou právě v čase, který zde v Austrálii každoročně náleží dvěma z největších a nejpopulárnějších sportovních událostí: finále zdejší, širokou veřejností pozorně sledované Australské Fotbalové Ligy (AFL) a, o den později, další finále neméně populární Národní Ragbyové Ligy (NRL). Aby se pak celá Austrálie mohla obou sportovních vrcholů dosyta nabažit, pondělek je pak nepracovním dnem.

Zdejší AFL (Liga Australského Fotbalu) není asi úplně sportem, který by našinec pod názvem fotbal očekával. Nejedná se totiž o “naší” (či anglickou) obdobu fotbalu, ale jakéhosi unikátního křížence fotbalu s ragby. Říkám unikátní, protože podle mě známých informací se tento sport kromě Austrálie ve stejné podobě již nikde jinde na světě neprovozuje. Jak tu také nedávno odhalil jistý televizní pořad, jeskynní malby zdejších Aboriginců zobrazující tuto místní hru pocházejí již někdy z počátku 19. století.

Hra samotná se odehrává mezi dvěma týmy na hřišti elipsovitého půdorysu, kdy každý tým, podobně jako v jiných kolektivních sportech, hájí svojí vlastní branku. Branka je pak v AFL vyznačena čtyřmi vysokými vedle sebe postavenými a do nebe se tyčícími stožáry. Skóre se pak mění kopnutím šišatého míče (menší obdoby míče ragbyového) do protivníkovi brány; úspěšná trefa mezi prostřední dvě tyče se počítá za šest bodů, střela mezi tyče boční za bod jeden. Nahrávky spoluhráčům mohou být prováděny buď hodem rukou či kopy nohou, obojí jest povoleno.

Protože brány jsou dosti vysoké a brankář jako takový v této hře neexistuje, zápasy končí bodovými rozdíly nám ne nepodobným těm z košíkové. Ovšem nenechte se mýlit. Protože se jedná o hru kontaktní a přímo založenou na rychlosti a fyzickém kontaktu je australský fotbal sportem velice fyzicky náročným a někdy možná až přímo nebezpečným. Z mého laického pohledu na tuto hru mi přijde, že v této drsné hře tvrdých chlapíku je za účelem získáni míče ze spárů protivníka povolen prakticky jakýkoliv fyzický atak.

Není se pak asi proč podivovat, že někteří protagonisté tohoto sportu často hřiště opouštějí předčasně za asistence týmových lékařů a že předčasné zraněními způsobené konce sportovních kariér jsou nedílnou součástí každodenního AFL koloritu.

Široká australská veřejnost ovsem tuto tvrďáckou hru přímo zbožňuje (spojitost s tvrdou vězeňskou minulostí této země?). Návštěvy průměrných ligových zápasů se pohybují někde mezi čtyřiceti a padesáti tisíci diváky a právě proběhlé Grand Finále vidělo na vyprodaném melbournském kriketovém oválu MCG přes sto tisíc platících návštěvníků! Více podrobností o tomto unikátním australském sportu zde na Wikipedii.

Sobota 30. října 2007, Melbourne Cricket Ground, finále AFL
A jakže tedy to finále vlastně dopadlo? Veřejností favorizovaný klub z melbournské čtvrti Geelong (ve valné většině obývané tvrdě pracujícími zaměstnanci lokální, neprosperující pobočky firmy Ford) rozdrtil tým z hlavního města Jižní Austrálie, Adelaide Power 163-44.

Protože Geelong Cats, jak se vítězný klub plným jménem nazývá, získal titul po dlouhých 44 letech a navíc pochází z města (Melbourne, stát Victoria) kde je AFL v Austrálii vůbec nejpopulárnější, následné dlouhotrvající “celo-melbournské” oslavy si možná dokážete představit.

Neděle 31. října 2007, Sydney Telstra Stadión, finále NRL
NRL neboli National Rugby League je (vedle AFL) jednou ze dvou dalších zdejších odrůd profesionálně tu hraného ragby. Podstatou hry je, podobně jak se hraje i v Česku, proklestit si cestu hradbou obřích těl týmu protivníka a dotknout se pak ragbyovým míčem země v té části hřiště jež označuje skórovací zónu.

Opět hra velice kontaktní a fyzicky náročná v níž pro měkoty, nářky či výmluvy prostě nezbývá prostor. Určitě nebudu moc přehánět prohlásím-li zde, že většina tvrdých chlapíků jež se zde tímto sportem živí by jistě mohla s velkou šancí na úspěch dublovat v jakékoliv průměrném silovém či kulturistickém klání.

Soutěž NRL je v Austrálii nejpopulárnější právě zde, v hlavním městě státu New South Wales, Sydney. Je to asi proto, že kluby ze Sydney a okolí mají v této soutěži nepoměrně delší tradici a větší fanouškovské základny než klubu ze státu okolních jako například Victoria či Queensland. Více podrobností o pravidlech a historii ragby zde na Wikipedii.

Letošní finále ovšem přesto svedlo dohromady dva odvěké australské rivaly – Sydney (za New South Wales) a Melbourne (za Victorii). Sydney reprezentoval neoblíbený tým Manly Sea Eagles. Protože Manly je jednou z těch čtvrtí, kde si svoje domovy buduje zdejší společenská smetánka, pro zbytek národa je jejich tým Sea Eagles soupeřem z nejnenáviděnějších.

Tentokrát byl však soupeřem tým z rivalského města Melbourne honosící se pyšným jménem Mebourne Storm. Přestože je Mebourne Storm týmem existujícím pouhých deset let dokázal si již ve zdejší NRL vydobýt patřičný respekt pro nějž bylo letošní finále pokus o zopakování si a další vylepšení bilance z finále loňského (v roce 2006 Melbourne Storm ve finále těsně podlehl týmu queenslandskému Brisbane Broncos). V neděli ovšem neponechal klub Melbourne Storm nic náhodě, potvrdil roli favorita a zdolal tým Manly Sea Eagles poměrem 34-8.

Tak tady to máme, Mebourne letos kraluje nejpopulárnějším australským sportům. Její týmy si jak v AFL tak v NRL dokázaly hladce poradit s týmy z Adelaide respektive Sydney. Tento fakt teď bude zajisté všem “melbournečanům” sloužit jako další podpůrný bod v odnepaměti zde existujících dohadech je-li Melbourne lepším místem pro život než Sydney či nikoliv .