První milión

Hiphop vyprávěnky arogána Kanye Westa: Graduation 2007

Je tomu něco přes rok a půl co jsem se stal nadšeným posluchačem rapových vyprávěnek tohoto nafoukaného chicagského hip hopera. Protože zde v Thajsku je veškerá “západní” muzika v oficiálních distribučních kanálech dosti těžko k nalezení, nezbylo mi než si ke koupi Kanyeho posledního dílka se jménem Graduation počkat až do mé nedávné návštěvy Austrálie. A musím říct, že čekání se opravdu vyplatilo.

Po albech The College Dropout (2004) a Late Registration (2005) je letošní Graduation třetím velice kvalitním produktem z dílny tohoto v Atlantě narozeného rapera. Stejně jako v případech jeho předchozích alb, opět mi zabralo pár poslechů než jsem přišel Graduation “na chuť” (častá to moje namlouvací taktika s většinou kvalitní muziky) ovšem, zůstanu-li u gastronomické analogie, od “zachutnání” je toto album již přes měsíc jediným hlavním chodem na mém poslechovém jídelníčku.

Jistě některé chytlavé skladby se ani “oposlouchávat” nemusí což je třeba případ vlajkového singlu “Stronger” (co mě nezabije to mě posílí tematika) jež svým pojaponštěným komiksovým klipem také diktuje celkovou vizuální tématiku tohoto alba.

Mezi dalších pár tracků, které mě zaujaly hned napoprvé potom patří “Flashing Lights” o supertěžkých životních údělech slavné osobnosti a moje vůbec nejoblíbenější dvojka: “Homecoming” s chorály Chrise Martina z Coldplay (ano těch Coldplay) a “Big Brother” popisující rozkol s člověkem, jež je jedním z hlavních pilířů Kanyeho úspěchu, hiphopovým “bratrem” Jay Z.

Celkem se na Graduation vešlo 14 skladeb a osobně bych toto album doporučil k poslechu každému kdo si myslí, že rozpozná dobrou muziku od…hm…nedobré. Začněte třeba na funko-komiksovém nápaditém oficiálním webu kanYe West Universecity kde si v sekci Video můžete většinu Kanyeho současných i minulých videoklipů zdarma přehrát. A nevíte-li co vybrat nejdříve, zkuste třeba “Through The Wire” (asi vůbec první Westova hitovka), “Gold Digger” (loňský držitel řady hudebních ocenění), “The New Workout Plan” (najít si dobrou partii není legrace; garantováno A.N.Smith ) a již zmíněné hitovky“Stronger” a Vaše nadšení pro arogantní rapové říkanky zaručuji .

Ujistěte se, že nepřijdete o žádný z našich budoucích článků a odebírejte náš blog přes RSS.

Posted in Názory, Hudba, Knihy, Film & TV | No Comments »

Austrálie jde do voleb

Možná víte, že geograficky i politicky je Austrálie společenstvím osmi států z nichž každý má svoji vlastní nezávislou zemskou vládu. Dohromady je pak celek zastřešován vládou federální v čele s jejím ministerským předsedou.

Protože Austrálie je dále ještě také součástí anglickou královnou opanovaného Commonwealthu (stejně jako Skotsko, Irsko, Wales, Kanada, Nový Zéland a mnoho dalších zemí různých koutů zeměkoule), jejím nejvyšším představitelem je tedy v současnosti taktéž anglická královna Elizabeth II.

Jelikož je ovšem role královny jako australského panovníka čistě formalitou, v praxi je nejvyšší zdejším politickým představitelem ministersky předseda federální vlády, toho času již pěkných pár let, pan John Howard.

Co se tedy voleb týče, každý Australan je tak ze zákona povinován k hlasování nejen ve volbách v jím obývaném australském státu (např. New South Wales, Victoria, Tasmánie atd.), ale i k účasti pří volbách federálních; pokuta za neúčast v současnosti jedince ochudí o A$50.

A volby federální jsou zde právě téměř na spadnutí. Říkám téměř, protože i když tyto budou zcela určitě probíhat před koncem letošního roku, přesné datum stále ještě nebylo určeno!

Nejsem tedy velkým znalcem světových politických regulí a postupů, ovšem “volební plánování po australsku” mi přijde, při nejmenším, zamyšleníhodný. Protože se zde federální zástupci volí na tři roky a poslední se konaly v roce 2004, je jisté, že se volit se bude muset ještě někdy letos.

Ovsem přesné datum je ponecháno na vůli toho kterého právě vládnoucího ministerského předsedy jež je ale také samozřejmě členem vládnoucí (a v nadcházejících volbách se aktivně účastnící) politické strany!

Z mého laického pohledu to tedy vypadá téměř jako kdyby si hráči jednoho týmu byli současně také hlavními tvůrci pravidel a hlavními rozhodčími celého politického klání. Nevím do jaké míry je pak výsledek úplně objektivní, na každý pád to však vypadá, že tu tento systém k všeobecné prosperitě již hezkou řádku let dosti úspěšně funguje.

A kdy se tedy k volbám půjde? Protože poslední volební průzkumy ukazují, že zde právě vládnoucí liberální koalice po letech u kormidla začíná dost opovážlivě za opoziční sociální Labour Party zaostávat, snaží se mazaný ministerský předseda Howard (hlava vládnoucí koalice) volby oddalovat co možná nejvíce. Jako zkušený a ostřílený politik jistě doufá, že se zdejší opozice tradičně opět nějak na poslední chvíli totálně znemožní a způsobí tak stoprocentní obrat směru současných volebních preferencí.

Taktika jistě k politice neoddělitelně patří ovšem řadový občan si pak zkrátka musí na přesné datum povinných voleb ještě pár dní (možná jen hodin?) počkat.

Ujistěte se, že nepřijdete o žádný z našich budoucích článků a odebírejte náš blog přes RSS.

Posted in Jiné, Názory, Cestování | 3 Comments »

Australský sport: Melbourne 2 zbytek OZ 0

Moje nynější návštěva Sydney přišla zcela náhodou právě v čase, který zde v Austrálii každoročně náleží dvěma z největších a nejpopulárnějších sportovních událostí: finále zdejší, širokou veřejností pozorně sledované Australské Fotbalové Ligy (AFL) a, o den později, další finále neméně populární Národní Ragbyové Ligy (NRL). Aby se pak celá Austrálie mohla obou sportovních vrcholů dosyta nabažit, pondělek je pak nepracovním dnem.

Zdejší AFL (Liga Australského Fotbalu) není asi úplně sportem, který by našinec pod názvem fotbal očekával. Nejedná se totiž o “naší” (či anglickou) obdobu fotbalu, ale jakéhosi unikátního křížence fotbalu s ragby. Říkám unikátní, protože podle mě známých informací se tento sport kromě Austrálie ve stejné podobě již nikde jinde na světě neprovozuje. Jak tu také nedávno odhalil jistý televizní pořad, jeskynní malby zdejších Aboriginců zobrazující tuto místní hru pocházejí již někdy z počátku 19. století.

Hra samotná se odehrává mezi dvěma týmy na hřišti elipsovitého půdorysu, kdy každý tým, podobně jako v jiných kolektivních sportech, hájí svojí vlastní branku. Branka je pak v AFL vyznačena čtyřmi vysokými vedle sebe postavenými a do nebe se tyčícími stožáry. Skóre se pak mění kopnutím šišatého míče (menší obdoby míče ragbyového) do protivníkovi brány; úspěšná trefa mezi prostřední dvě tyče se počítá za šest bodů, střela mezi tyče boční za bod jeden. Nahrávky spoluhráčům mohou být prováděny buď hodem rukou či kopy nohou, obojí jest povoleno.

Protože brány jsou dosti vysoké a brankář jako takový v této hře neexistuje, zápasy končí bodovými rozdíly nám ne nepodobným těm z košíkové. Ovšem nenechte se mýlit. Protože se jedná o hru kontaktní a přímo založenou na rychlosti a fyzickém kontaktu je australský fotbal sportem velice fyzicky náročným a někdy možná až přímo nebezpečným. Z mého laického pohledu na tuto hru mi přijde, že v této drsné hře tvrdých chlapíku je za účelem získáni míče ze spárů protivníka povolen prakticky jakýkoliv fyzický atak.

Není se pak asi proč podivovat, že někteří protagonisté tohoto sportu často hřiště opouštějí předčasně za asistence týmových lékařů a že předčasné zraněními způsobené konce sportovních kariér jsou nedílnou součástí každodenního AFL koloritu.

Široká australská veřejnost ovsem tuto tvrďáckou hru přímo zbožňuje (spojitost s tvrdou vězeňskou minulostí této země?). Návštěvy průměrných ligových zápasů se pohybují někde mezi čtyřiceti a padesáti tisíci diváky a právě proběhlé Grand Finále vidělo na vyprodaném melbournském kriketovém oválu MCG přes sto tisíc platících návštěvníků! Více podrobností o tomto unikátním australském sportu zde na Wikipedii.

Sobota 30. října 2007, Melbourne Cricket Ground, finále AFL
A jakže tedy to finále vlastně dopadlo? Veřejností favorizovaný klub z melbournské čtvrti Geelong (ve valné většině obývané tvrdě pracujícími zaměstnanci lokální, neprosperující pobočky firmy Ford) rozdrtil tým z hlavního města Jižní Austrálie, Adelaide Power 163-44.

Protože Geelong Cats, jak se vítězný klub plným jménem nazývá, získal titul po dlouhých 44 letech a navíc pochází z města (Melbourne, stát Victoria) kde je AFL v Austrálii vůbec nejpopulárnější, následné dlouhotrvající “celo-melbournské” oslavy si možná dokážete představit.

Neděle 31. října 2007, Sydney Telstra Stadión, finále NRL
NRL neboli National Rugby League je (vedle AFL) jednou ze dvou dalších zdejších odrůd profesionálně tu hraného ragby. Podstatou hry je, podobně jak se hraje i v Česku, proklestit si cestu hradbou obřích těl týmu protivníka a dotknout se pak ragbyovým míčem země v té části hřiště jež označuje skórovací zónu.

Opět hra velice kontaktní a fyzicky náročná v níž pro měkoty, nářky či výmluvy prostě nezbývá prostor. Určitě nebudu moc přehánět prohlásím-li zde, že většina tvrdých chlapíků jež se zde tímto sportem živí by jistě mohla s velkou šancí na úspěch dublovat v jakékoliv průměrném silovém či kulturistickém klání.

Soutěž NRL je v Austrálii nejpopulárnější právě zde, v hlavním městě státu New South Wales, Sydney. Je to asi proto, že kluby ze Sydney a okolí mají v této soutěži nepoměrně delší tradici a větší fanouškovské základny než klubu ze státu okolních jako například Victoria či Queensland. Více podrobností o pravidlech a historii ragby zde na Wikipedii.

Letošní finále ovšem přesto svedlo dohromady dva odvěké australské rivaly – Sydney (za New South Wales) a Melbourne (za Victorii). Sydney reprezentoval neoblíbený tým Manly Sea Eagles. Protože Manly je jednou z těch čtvrtí, kde si svoje domovy buduje zdejší společenská smetánka, pro zbytek národa je jejich tým Sea Eagles soupeřem z nejnenáviděnějších.

Tentokrát byl však soupeřem tým z rivalského města Melbourne honosící se pyšným jménem Mebourne Storm. Přestože je Mebourne Storm týmem existujícím pouhých deset let dokázal si již ve zdejší NRL vydobýt patřičný respekt pro nějž bylo letošní finále pokus o zopakování si a další vylepšení bilance z finále loňského (v roce 2006 Melbourne Storm ve finále těsně podlehl týmu queenslandskému Brisbane Broncos). V neděli ovšem neponechal klub Melbourne Storm nic náhodě, potvrdil roli favorita a zdolal tým Manly Sea Eagles poměrem 34-8.

Tak tady to máme, Mebourne letos kraluje nejpopulárnějším australským sportům. Její týmy si jak v AFL tak v NRL dokázaly hladce poradit s týmy z Adelaide respektive Sydney. Tento fakt teď bude zajisté všem “melbournečanům” sloužit jako další podpůrný bod v odnepaměti zde existujících dohadech je-li Melbourne lepším místem pro život než Sydney či nikoliv .

Posted in Názory, Cestování, Sport | 2 Comments »