Už jsem se tu zmiňoval, že zde Kae pomalu přebírá rodinné dealerství motocyklů Honda. Co jsem tu však ještě neukázal jsou vlastně specifika motorek, které se tu prodávají.
Většina motocyklů zde po silnicích se projíždějících byla lokálně vyrobena v licenci velkých japonských značek. Toto je samozřejmě výsledek jednoduchého ekonomického propočtu - thajská pracovní síla je levnější než japonská a levněji lokálně produkované motocykly jsou lépe finančně odpovídající kupní síle zdejšího obyvatelstva.
V praxi to pak vypadá tak, že za účelem vyšší prodejnosti všechny motocykly zde vyráběné se pohybují v menších (cenově dostupnějších) kubaturách mezi 100 a 200 ccm. Jakýkoliv motocykl přes 200 ccm sem byl zcela určitě dovezen ze zahraničí a jeho pořízení Vás zde proto stojí podstatně více než cokoliv ze zdejší provenience.
Ale i přesto, že kubaturou jsou zdejší motocykly na naše poměry poněkud slabší, existuje zde řada modelů za které se zdejší výrobci jistě nemusí stydět. Pár vybraných bych Vám teď rád ukázal:
Honda Phantom TA 200
Nejdražší z motorek v naší nabídce - thajský chopper také znám ve světě pod jménem TA Shadow. Tento model je vybaven 4 taktním jednoválcem o největším zde produkovaném objemu, 200 ccm.
Vybrané detaily ze specifikace:
zdvih 196,9 cm3
max. otáčky 16,3 Nm @ 6.500 rpm
max. výkon 17,0 PS @ 8.000 rpm
délka 2.260 mm
výška 1.065 mm
A cena? Vězte, že tento zbrusu nový sličný krasavec může být Váš za přibližně 90.000,- bahtů (v čase psaní tohoto článku něco kolem 57.000,- Kč).
Ten film jsem moc chtěla vidět. Odjakživa se totiž zajímám o skutečné příběhy vrahů, narkomanů, prostitutek a dalších „nenormálních“ lidí (ale kdo z nás je vlastně normální? Třeba tahle moje touha nahlížet do života „zvlášních existencí“ by asi taky byla pro psychologa). V pátek jsem ho rezervovala a v sobotu odpoledne zmizel v útrobách našeho DVD přehrávače.
Jestli jste o příběhu Karly Homolky ještě neslyšeli, ve stručnosti Vám ho přiblížím. Hlavní hrdinka (i když hrdinka v tomto případě asi není to správné označení) se narodila v Kanadě, ale je poloviční Češka, její otec je totiž český emigrant. Karla se seznámí s Paulem, kterého si také vezme. Krátce po svatbě mu pomůže uspat svou mladší sestru Tammy, kterou oba zneužijí. Jenže Tammy se náhle probudí a udusí vlastními zvratky. Všichni to považují za nešťastnou náhodu. Tak začne série únosů, znásilnění a vražd dalších dívek. Nakonec se obětí Paulových násilností stane i sama Karla. Po jednom obzvlášť brutálním výprask musí přespat ve sklepě se zabetonovanou rozřezanou dívkou. To je asi poslední kapka, která Karlu přiměje svého manžela udat. Díky spolupráci s kanadskou justicí získává mírnější trest (dvanáct let). Paul je odsouzen na doživotí.
Film mě zklamal, celou věc totiž líčí jen ze strany Karly. Ta je prezentována víceméně jako nevinná oběť, která nezabíjí, jen je občas „při tom“. Jenže nikde není vidět, že by jí to bylo proti srsti, či chtěla Paulovi v jeho činech nějak zabránit. Možná mu v některých případech trošku slovně odporuje, ale vždy jedná podle příkazů svého manžela. Bez většího strachu nebo lítosti. Prý se všeho účastnila proto, aby byl Paul šťastný.
Odborníci ji označili jako osobu s vysokou inteligencí a schopností manipulovat s lidmi. Podle psychologického posudku je psychopatická a citově chladná, nikdy neprojevila lítost nad svými činy ani se za ně neomluvila. Tohle všechno svědčí o tom, že nebyla jen obětí.
V internetové encyklopedii Wikipedie, která líčí příběh jedné z obětí tohoto povedeného manželského páru, je mimo jiné zmínka o tom, že videokazety, které dokumentují hrůzné činy Paula a Karly, obsahují důkazy o její aktivní účasti. Škoda, že byly objeveny, až po Karlině odsouzení. Nejen, že by mohla dostat spravedlivější trest, ale i film by na jejich základě nabyl reálnější rozměr..
Pravidelnému návštěvníkovi tohoto blogu jistě nemohla ujít menší změna – nové kontextové reklamy pod hlavičkou. Jak již asi víte, náš Google AdSense účet nám byl před pár týdny zrušen a proto jsme hledali podobný reklamní servis, kterým bychom ho mohli plnohodnotně nahradit. Odpovědí se nam zatím zdá být hezký český adFOX.
Jelikož jedním z našich cílů je dokázat, že blogováním se dá přijít k slušnému výdělku, zrušení našeho účtu AdSense byla tak trochu čára přes rozpočet. Přeci jen na Internetu neexistuje tolik reklamních programů, které (jako AdSense) víceméně nekriticky poskytnou většině i začínajících webů šanci vydělat si zobrazováním reklam. Proto naše díky zde jdou čitateli Marvinovi, jež zanechal v komentáři link, který nás k adFOX nasměroval.
První zkušenosti
Úvodní zkušenosti s adFOXem jsou zatím vesměs pozitivní. Po registraci a promptním schválení vhodnosti našeho webu byl celý proces výběru reklamních banerů, konfigurace vlastních barevných palet a vložení potřebného vygenerovaného kódu na naše stránky celkem snadný. Je však asi na místě podotknout, že naše předchozí znalosti z AdSense celý proces jistě ulehčily, protože většina funkcí a nastaveni byla adFOXem řešena stejně či podobně jako v AdSense.
Komplikace
Jediné mírné komplikace nám nastaly při umísťování reklam přímo do textu článku. Snažil jsem se vyzkoušet, jak by pracoval reklamní panel 250 x 250 pixelů zarovnán vpravo v horním rohu textu článku, tak, jak jsme to měli s AdSense, či jak to provozuje plno jiných webů. Po vloženi reklamního kódu do textu – stejným způsobem jak učiněno u fungujících reklam pod hlavičkou blogu – nic. Článek se zobrazuje stejně jako kdyby tam žádný nový kód vložen nebyl. Nevím přesně je-li toto způsobeno tím, že adFOX systému chvíli trvá nežli se obeznámí s obsahem textu a začne posílat relevantní reklamy nebo zda vkládání kódu přímo do textu prostě není možné. Strohá adFOX online nápověda bohužel podobný případ neosvětluje takže prošel-li někdo z Vás úspěšně podobnými trably dejte nám prosím zde na blogu vědět.
Klady, zápory a otazníky
+ Jednoduchost
Konfigurace a použití adFOX kontextových reklam je nekomplikované, rychlé a přímočaré bez zbytečného “okecávání” tak, jak by podobná služba měla fungovat.
? Sazby
I když toto zatím nemohu potvrdit s absolutní jistotou (nemáme ještě z adFOX žádné výdělky a proto zde nechávám otazník), úroveň sazeb za klik se zdá být řádově nižší než AdSense. Kde AdSense vynáší minimum řekněme 20 centů za klik (ca 4,-Kč), AdFox nabízí ca 2,-Kč.
- Online nápověda
Z nějakého důvodu se mi zdá adFOX online nápověda poněkud strohá a ne úplně zodpovídající většinu potenciálních problémů. Je mi jasné, že srovnávání s obřím AdSense neni asi na místě avšak kde AdSense pomáhá svým vydavatelům nesčetnými informacemi v podpůrných blozích, podmínkách servisu, emailech a celých pomocných AdSense portálech, adFOX nabízí jednu webovou stránku textu.
Sumasumárum však používání ani nastavení adFOX reklam není žádná věda, dle mého názoru, je to ještě snažší než AdSense. Proto ani začínající webový vydavatel se nemá čeho obávat a měl by tuto českou kontextovou reklamní službu určitě vyzkoušet. Co víc - podle mé interpretace Podmínek servisu Google AdSense, adFOX může býti používán souběžně s AdSense tak proč si nezkusit porovnat obě služby na Vašem webu naživo?
Všem nadšencům pro sport a fitness je určen jeden z mých dalších příspěvků do pondělní chvilky komedie. Zdrojem tohoto, opět trošku staršího, klipu mi byl jako obvykle YouTube.com
Jedním z nejúspěšnějších článků za krátkou dobu existence tohoto blogu bylo mnou přejaté a poupravené téma Nejvyšší Internetové výdělky z Google AdSense. Rád bych teď na tento článek navázal a současně opět trochu podpořil Vaše naděje na vytvoření úspěšného živobytí online. Můj dnešní článek bude o několika velice úspěšných Internetových podnikavcích, kteří dokážou vydělat nemalé částky prostřednictvím běžně dostupných partnerských či afilačních programů.
Co je afilační program a jak se tím dá vydělat?
Afilační či partnerské programy existují na Internetu v nejrůznějších podobách už hezkých pár let. Ve své podstatě se jedná o komisní prodej, ve kterém se jedinec stane partnerem vybraného prodejce zboží či servisu a nabízí pak tento sortiment na svém webu (či dalšími dostupnými Internetovými prostředky) odměnou za část peněz z každého úspěšného prodeje.
Samozřejmě různé afilační programy fungují různě, doporučuji proto pozorně přečíst všechny podmínky nežli se nějakému partnerskému programu upíšete.
Kolik se dá vydělat?
Stejně jako u předchozího článku Nejvyšší Internetové výdělky z Google AdSense i tentokrát mějte na paměti, že veškeré uváděné výdělky je nutno bráti s rezervou, protože valná většina lidí, kteří si touto cestou slušně vydělávají určitě není nadšena pro zveřejňování svých finančních výsledků.
Jon (wickedfire.com)
Také znám pod přezdívkou Mook-Jon zveřejnil množství screenshotů dokladujících jeho afilační výdělky na internetových fórech Sitepoint.com a svém Wickedfire.com. Jeden z nejslavnějších byl screenshot na Sitepointu dokazující výdělek 80.000,- USD z jeho partnerského účtu u Commission Junction.
Jeden z jeho posledních projektů je k vidění na ucrave.com. Jonovým záměrem je vytvoření tisíců “rychlovebů”, z kterých každý vydělá alespoň dolar zisku denně. Další jeho tipy a triky můžete okouknout na jeho blogu.
Darren Rowse (problogger.net)
Darren je jedním z velikánů blogosféry (instantní zprávy mezi ním a Johnem Chow přes Google AdWords jsem již popisoval) vydělávající kolem 15.000,- USD měsíčně z Google AdSense a s největší pravděpodobností vydělávající ještě více ze svých afilačních linků. Kromě svého velice známého blogu Problogger.net, Darren take řídí množství jiných blogů a webů zabývajících se digitálními fotoaparáty a podobným sortimentem.
Darren je také jedním ze zakládajících členů b5media, sítě blogů, která si účtuje část ze zisku každého webu k ní náležícímu. Jelikož do této sítě patří kolem 150 velice populárních blogů, ani tyto výdělky nebudou zanedbatelné. Jak to dělá Darren se nejlépe naučíte na jeho blogu Problogger.net
Kieron Donoghue (ukoffer.com)
Kieron vzbudil velikou pozornost svým, na Sitepointu.com zveřejněným, třítýdenním výpisem z bankovního účtu, kterým dokazoval příjmy přes 80.000,- GBP od britské afilační sítě UK Affiliate Marketing Netwok. Jeho hlavní web UKOffer.com je jednoduchý nákupní portál přitahující své návštěvníky obrovskými PPC (placené za klik) reklamními kampaněmi. Za tyto Kieron údajně utrácí přes 8.000,- GBP denně což je téměř 3 milióny liber ročně! S takovýmito kampaněmi se výsledek ve formě slušného finančního zisku prostě dostavit musí. Chcete-li vědět víc přečtěte si Kieronův blog či prohlédněte některý z jeho častých příspěvků na Affiliate Marketing Forum.
Jeremy Schoemaker (shoemoney.com)
Jeremy alias Shoemoney byl již mnou zmíněn mezi jedinci s nejvyššími výdělky z Google AdSense. Vězte tedy, že tento talentovaný jedinec si také přijde na pěkných pár dolarů ze svých afilačních programů jako je King of Ringtones. V dnešní době již Jeremy dosáhl status respektovaného guru v oblasti vydělávání na Internetu; guru který dokonce vysílá i vlastní Radio Show. I když jeho přesné výdělky z afilačních programů nejsou známy, podle střízlivých odhadů by se měly pohybovat ještě výše než jeho výdělky z Google AdSense. O jeho posledních projektech a nápadech se dozvíte na shoemoney.com nebo na seomoz.org
John Chow (thetechzone.com)
Jméno John Chow zde bylo již několikrát zmíněno, většinou v souvislosti s blogováním a jeho inovativními propagačními technikami. Vězte tedy, že John není jen bloger par excellance, ale i postava v pozadí TTZ Media Network, v současnosti zahrnující přes 20 populárních IT webu se souhrnnou návštěvností přesahující 30 milionů za den. Není proto asi třeba připomínat, že jeho výdělky z afilačních programů budou jistě úctyhodné. Vždyť jen jeho osobní blog mu vydělává kapesné přes 2.500,- USD měsíčně.
Jen jako postranní informaci bych zde také rád zmínil, že před pěti lety bylo Johnovi nabídnuto 1.3 milionu dolarů za jeho hlavní web TheTechZone.com, on však tuto nabídku odmítl.
Neil Durrant & Paul Knapp (Submission Technology)
První web těchto dvou podnikavců, pojmenován greasypalm.co.uk, byl vytvořen v roce 2003 s minimem finančních prostředků. Za jeho úspěchem byla jedna velice unikátní myšlenka totiž dělení se o zisk se zákazníkem. Greasypalm.co.uk byl jeden z prvních webů kde zákazník po nákupu zboží z nabídky obdržel zpět 50% provize, která webu náležela z afilačního programu za prodaný výrobek. Postupem času se Greasypalm.co.uk rozdělil se svými 500 tisíci zákazníky o provize přesahující 3,5 miliónu GBP a dosáhl tak statusu světového lídra mezi podobnými weby. V současné době Submission Technology vlastní kolem 10-12 webů pokryvajicích vše od Dopisů St Clausovi (Santas Letters) po jejich vlastní reklamní síť.
Andrew Salmon (uswitch.com) uSwitch.com je web provádějící cenové a servisní porovnávání. Andrew a dva jeho kolegové spustili tento web v únoru 2000 a jeho růst posledních let je fenomenální. Za rok 2006 počítal uSwitch.com s obratem 23 miliónů GBP a čistým ziskem kolem 8 miliónů GBP, vše provize z afilačních programů. V březnu 2006 prodali zakladatelé a původní majitelé uSwitch.com americké mediální skupině EW Scripps za 210 miliónů GBP.
Simon Nixon (moneysupermarket.com) MoneySupermarket.com, založen v 1999, je web ne nepodobný uSwitch.com ovšem zaměřující svá prováděná srovnávání na finanční produkty jako jsou bankovní půjčky a hypotéky. Jen v letošním roce počítá tento web s obratem přes 100 miliónů GBP z čehož předpokládaný čistý zisk je odhadován na přibližně 30 miliónů GBP.
Jak vidíte, vezme-li se jejich provozování za správný konec, mají partnerské programy veliký finanční potenciál. Je dobře si také pamatovat, že i když většina shora uvedených úspěšných webů dnes jistě budí respekt svojí velikostí, na každém počátku byla jen prázdná webová stránka s nulovou návštěvností.
Všimněte si, že většinu z uvedených úspěchů spojuje jeden podobný “trik” – tvoření hodnot pro zákazníka. Toto je dosaženo buď přímo dělením se o finanční zisk z prodeje nebo volným nabízením výsledků z náročných průzkumů trhu. Dobře si toto zapamatujte pro tvorbu svých komerčních webů, protože nabídkou kvalitních odměn zákazníkům vytvoříte žádoucí reklamní “šeptandu”, která je zcela jistě nejlevnější a nejefektivnější formou propagace.
Včera jsem si byla s kamarádkou sednout v pražské kavárně Alternatif. Chodím tam celkem ráda, protože je to jeden z mála podniků, kde si můžu dát své oblíbené jablko nebo hrušku se skořicí (to je vlastně svařený džus). Jako abstinent vyhledávám nealko a kavárna je skoro ve sklepě, takže při posezení je teplý nápoj úplně ideální. Horší je, že se tam kouří a okna se nepoužívají. Takže jsem kromě dvou Mattonek a dvou jablek se skořicí dostala pořádnou nikotinovou nálož.
Moc často takhle nikam nechodím, jsem na to moc líná, jak jste se mohli dočíst v jednom z mých minulých článků. Dvakrát týdně chodím cvičit po práci, jednou týdně před prací a v tyhle dny nejsem schopná jakéhokoliv styku se společností. Moje myšlenky totiž patří jen postýlce a sladkému spinkání. Zbylé dva všední dny bych teoreticky někam zajít mohla, ale taky potřebuji nějakou tu regeneraci po práci. Jeden den tedy provozuji ležing případně surfing po internetu. Takže vypadává další den. A na co bych se vymluvila u toho posledního? No, tak nějaké zařizování, jako placení účtů, nákupy, obíhání úřadů se vždycky najde. Víkendy jsou pak ve znamení výprav za pozemky, návštěv a jednou za čas i úklidu.
Po nějaké době mě ale život neandrtálce přestane bavit a domluvím si sraz s nějakou kamarádkou. Pokaždé řešíme problém, kam zajdeme. Většinou jsou to tak dvě tři kavárny, které na tyhle srazy používám. Bohužel všechny jsou kuřácké a tím se dostávám vlastně k tomu, o čem jsem chtěla psát.
I přesto, že v Evropské unii kouří zhruba třetina lidí, tak v každé restauraci, co znám, je kouření povoleno. Nechápu proč, když většina z nás nekouří. Z jakého důvodu by měli mít závislí na nikotinu nějaká privilegia a ještě k tomu nás kouřením omezovat? Oni kazí zdraví sobě a zprostředkovaně i nám, oni by tedy logicky měli být ti utiskovaní.
Ale na druhou stranu chápu, že k hospodě odjakživa kouření patří a že když se v nich zakáže, tak tam hodně lidí přestane chodit a majitelé přijdou o spoustu kšeftů. Někteří to řeší tak, že vyhradí pro kuřáky zvláštní místost, další využívají toho, že kouření povolí jen v určitých hodinách. Ani jedno není moc šťastný nápad, dým z cigaret je tak vlezlý, že ho stejně cítite i po nějaké době a všude. Ať dnes vlezete do jakéhokoli takového podniku a zdržíte se (stačí i 5 minut), nasáknete kouřem tak, že můžete jít rovnou do sprchy a všechno oblečení hodit do pračky. Nemyslím si, že by se ve všech hospodách mělo zakázat kouření, jen bych uvítala, aby bylo víc zařízení, kde se kouřit prostě nesmí.
Po včerejšku, kdy jsem ten smrad čuchala 3,5 hodiny, jsem se rozhodla, že už budu chodit jen do nekuřáckých restaurací. Zapátrala jsem na netu a jen v Praze jich je 63. Jestli Vás zajímá, kam můžete jít na pivo nebo nealko bez kolíčku na nose, tak se podívejte na stránky občanského sdružení Česká koalice proti tabáku.
Možná jsem se tu již zmiňoval, že je tady taková menší tradice či spíše národní sport si každé odpoledne, pěkně po práci jít zaběhat do některého z mnoha zdejších parků. Co mohu říci z mé osobní zkušenosti, tady “na venkově” to vypadá, že takovéto po pracovní sportovní aktivity jsou celkem častou záležitostí pro většinu Thajců.
U nás to v praxi většinou vypadá, že tak kolem paté odpoledne zavřeme krám a jedeme do přilehlého Kamphaengphet historického parku, který, jak jsem si až nedávno všiml, je vlastně historicky chráněná památka UNESCO.
Protože celý park je poměrně rozlehlý, mírně členitý a obepnutý přibližně čtyřkilometrovým okruhem perfektní silnice, je tímto přímo předurčen nejen k častým turistickým návštěvám, ale i k ideálnímu běžeckému vyžití zdejších obyvatel.
Jako u většiny historických památek v Thajsku, celý park je výtečně upraven a udržován. Vstupné pro turisty se pohybuje mezi 10-30 bahty, podle druhu dopravního prostředku, kterým se po parku pohybují. Místní občané, jak je u thajských památek častou tradicí, mají vstup zdarma.
Při mých, doslova zběžných, okukováních parkových památek jsme také zjistil, že se park těší velkému turistickému zájmu. Zejména pozůstatky největšího chrámu, Wat Chang Rop (v češtině něco jako “chrám obklopený slony”) s vnějšími 68 sloupy ve tvaru slonů, nezůstanou opominuty snad žádným turistou.
A další zdejší památka těšící se nadprůměrnému zájmu je Wat Sing s jednou z největších parkových zpodobnělin sedícího Buddhy.
Kamphaenphet historický park jsem si za svoji poměrně krátkou dobu pobytu tady již dost oblíbil. Není asi divu vždyť na to klid, ticho a v přírodě roztroušené úžasné památky se hezky zvyká i při vyčerpávajících bězích po tamním okruhu.
Jsem v tom zase až po uši! Mám ji ani ne den a už je jí slabá půlka. Jakmile si nandám na lžičku, přestává pro mě existovat čas, prostor i jízlivé poznámky mého přítele. Od začátku mám výčitky svědomí, že bych neměla. Jenže… Nemůžu si pomoct!
Nutella, Nugeta a jiné arašídové, lískooříškové, mléčné apod. pomazánky to je moje. Po dvou nebo třech dnech, kdy v sobě nemám ani sousto téhle dobroty, začínám být nesvá. Přemýšlím, jestli mám nebo nemám.
Nejdřív odolávám. V Delvitě si regál, kde jsou vystavené, jen prohlížím. To abych zjistila, jestli přibyla nějaká nová. Jenže zhruba při třetím nákupu podlehnu a jedna ze skleniček (ano, vyrábí se i menší balení, ale to pro mě nemá význam. Musela bych do krámu lítat padesátkrát denně) skončí v košíku. Dvakrát jsem dostala takové to extra balení (tuším 500 g) Nutelly, ani ne za týden bylo pryč.
Nejdradši mám českou arašídovou Nugetu (případným balíčkům s touhle pochoutkou se nebráním ), kterou jsem si oblíbila už jako dítě. Tehdy se vyráběla pod jinou značkou a jen v malém kelímku.
Nugeta je ale poměrně drahá, takže si častěji kupuji levnější (většinou lískooříškové, protože jinou arašídovou než tu moji nejoblíbenější, jsem nenašla). Ty můžu mít za cenu Nugety dvě. Chuťový požitek je sice o něco menší, ale dá se to. I přesto, že se na etiketě dočtete, že jde o pomazánky, já je nemažu na nic. Prostě otevřu sklenici a lžičkou dlabu, až se dostanu na dno.
Jakmile mám v lednici ještě trošku, jsem klidná, horší je fáze, kdy sklenici vyškrabu skrz naskrz. Vím, že na druhý den nemám a že bych po několikadenním přísunu kaloricky vydatné sladkosti, měla brzdit. To potvrzuje i pohled na váhu a do zrcadla. Pauzu mezi dojedením předchozí a zakoupením nové přežívám těžko. Dneska jsem zrovna v téhle fázi a už se těším, až bude pátek, abych si zas mohla dát!
Někde jsem četla, že existuje závislost na čokoládě, já mám zřejmě závislost na těhle pomazánkách. Odborník na výživu by mi asi řekl, že touhou po této sladkosti si tělo říká o příjem sacharidů, které mu můžu dodat ve zdravější podobě. Jenže ta není tak dobrá!!!!
V sobotu jsme s Jindrou vyřešili citlivé téma našeho vztahu posledních dvou měsíců. Zbavili jsme se vánočního stromečku.
Od Tří králů jsem při pohledu na jedličku nebyla ve své kůži. Jako bych se styděla, že ji ještě máme. Společně s ní zůstal na okně stromeček z elektrických svíček. Jakmile jsme jeden ze stromečků zapojili do elektřiny (u jedle myslím pochopitelně žárovičky, kterými byla ozdobená), rozpačitě jsem vykoukla z okna, jestli nás nevidí někdo z ulice nebo protějšího domu. Návštěvy byly pod různými záminkami odmítány. Když už nebylo zbytí a přeci jen se na nás přišel někdo podívat, na všetečný dotaz jsem koktající a rudá v tváři vysvětlovala, že Jindra na stromku (citově) visí.
Každý víkend byl ve znamení dohadů: ponechat nebo odstranit?
Před třemi dny jsem tomu zatla tipec! Hned ráno jedlička shodila řetězy, lamety, ozdoby, cukrovinky z vánoční kolekce a žárovičky. Nešlo to ale tak jednoduše. Stromeček za tu dobu seschnul a větve se přimkly ke kmeni. Často tak došlo k amputaci celé větve, na které ozdoba visela. Samozřejmě opadala také spousta jehličí, takže z jedličky zbylo jen jakési torzo. To jsme obrečeli a umístili ke koši na ulici. Tak nikoho nenapadne ho s námi spojovat.
V obýváku, na místě po stromečku, je teď neobvykle prázdno. Umístili jsme do toho rohu květináč s kokosovým ořechem made in Thailand. Ale není to ono…
Při čtení všemožných článků a příspěvků o AdSense, často narážím na pár stále se opakujících otázek. Jednou z nejožehavějších je “Jak zablokovat AdSense pro mou IP adresu?”
Pro ty co plně nechápou pointu tohoto dotazu vězte, že tazatel se snaží najít způsob, jak se ochránit před možným vyloučením z programu AdSense (jak se to stalo nám) hrozícím za klikání na jeho vlastní AdSense inzerci. Zablokováním své IP adresy by majitel webu zabránil počítání jeho testovacích či neúmyslných kliků mezi platné a výdělečné kliky od potenciálních zákazníků. Tímto by pak snížil riziko porušení pravidel AdSense jak stanovena v Podmínkách Servisu (TOS).
V současné době, dle mě známých informací, blokace té či oné IP adresy bohužel není možná. Existuje však pár tipů, které mohou eliminovat riziko vlastních kliků na Vaší vlastní AdSense reklamu:
Testování přes AdSense Preview
Tento nástroj Vám umožní zkontrolovat jaké přesně AdSense reklamy se budou objevovat na Vašem webu. Protože kliky na reklamy zobrazené v AdSense Preview nejsou počítány mezi výdělečné, můžete si tam bez obav otestovat na jaký web ten či onen zobrazený inzerát vlastně vede.
Vypínání editací souboru HOSTS Chcete-li z jakéhokoliv důvodu úplně eliminovat zobrazovaní reklam Google AdSense na Vašem počítači, otevřete si Váš lokální soubor HOSTS (obvykle k nalezení ve složce C:\WINDOWS\system32\drivers\etc) a na jeho poslední řádek vložte
127.0.0.1 pagead2.googlesyndication.com
Po uložení takto změněného souboru HOSTS přestane Váš počítač zobrazovat reklamy AdSense na webech, které jej používají. K rychlému “přepínání” mezi zobrazováním a nezobrazováním AdSense jednoduše napište či vymažte “#” na začátku tohoto nově vloženého textu.
V mém předchozím článku jsem se snažil vysvětlit co je Google AdWords, komu je určeno a jak přibližně tento reklamní program pracuje.
V tomto příspěvku bych Vám chtěl ukázat jeden z ověřených tipů jak chytře vytvořit AdWords tak, abyste 100% dosáhli na skupinu čtenářů či zákazníků, o které máte zájem. Návod jak na to je celkem prostý, přesto ne každý Google AdWords zadavatel si je této metody vědom – cílená reklama na webu, který navštěvují čitatelé, které chcete pro Váš blog.
Řekněme například, že se snažíte přilákat větší návštěvnost na blog, kde často píšete příspěvky o počítačových technologiích a IT novinkách. Domníváte se proto, že tyto mohou nejvíce zaujmout mladší návštěvníky, s nějakou znalostí IT, ve věku mezi 15 az 40 lety.
Dále víte, že podobnými tématy jako Váš blog se úspěšně zabývá jiný web zobrazující reklamy Google AdSense. Otevřete-li si tedy tuto “úspěšnou webovou stránku” ve Vašem prohlížeči uvidíte, že každý panel AdSense reklam Vám nabízí možnost “Inzerujte na této stránce”. Kliknutím na tuto možnost se automaticky dostanete na stránku Google AdWords kde, po zalogování se do Vašeho existujícího AdWords účtu (tento musíte samozřejmě vlastnit již před spuštěním podobné kampaně) jednoduše vytvoříte pár řádek textu s chytlavou či přímo provokující krátkou zprávou.
Ve světě se často objevují reklamní bloky typu I LOVE [jméno autora webu] s webovou adresou zadavatele nebo [jméno autora webu] + [jméno zadavatele reklamy] FRIENDS FOREVER opět s webovou adresou zadavatele atd atd.
Myslím chápete, že pointa vězí v šokování či vyprovokování čtenáře do takové míry, že neodolá a navštíví zadavatelův web.
A jako důkaz, že podobné inzeráty opravdu nezaniknou bych Vám teď rád popsal aspoň těch pár příkladů, které vidíte na obrázcích v tomto článku (jestli jste mysleli, že to zde je opravdový AdSense, tak se mýlíte, náš blog První Milión s AdSense skončil viz Google AdSense! Končíme!) a které jsem zaznamenal různě po Internetu. Shora:
John Chow Loves Me - jedna z prvních AdWords instantních zpráv mezi blogovými velikány Johnem Chow a Darrenem Rowsem, která byla vytvořena jako odpověď na původní AdWords od Johna Chow: I love Darren Rowse.
Make Darren Rowse Money - jedna z dalších AdWords instantních zpráv v konverzaci mezi Johnem Chow a Darrenem Rowsem. Kde si normální Internetový uživatel musí vystačit s prográmky typu MSN, ICQ či Miranda, Páni blogeři používají AdWords
John Chow + Tim Schroeder - stejná metoda AdWords reklamy tentokrát v podání majitele Webmaster-Talk na stránkách blogu John Chow Dot Com
Jelikož, jak vidno, představivosti se meze nekladou a v Česku je takováto forma inzerátů zatím nevídána, zkuste být první, provokujte a rozhýbejte stojaté vody českého Internetu. Odměnou Vám budiž nejen trocha publicity, ale také snad pár stovek nových pravidelných návštěvníků na Vašem webu.
Jindra vyhrál zájezd do rakouských Alp. Oba jsme na lyžích nestáli přibližně patnáct let. Přesto jsme se vybavili vším potřebným (lyže a lyžáky vypůjčili, oblečení zakoupili) a v sobotu ráno vyrazili do Brna, odkud vyjížděl autobus. Do městečka Uderns jsme dorazili po 8,5 hodinách unavující jízdy. Penzion Traube, který byl naším útočištěm na čtyři noci, nás uvítal podivným zápachem. Ten pocházel od krav, které majitelé chovají v přilehlých stájích (či jak se ty prostory pro krávy nazývají).
Druhý den ráno jsme se konečně vypravili na lyže. Po deseti minutách nás autobus dovezl pod Hochzillertal. Nazuli jsme lyžáky, popadli lyže a vydali se k lanovce. Za chvíli jsme už byli ve výšce 2500 metrů nad mořem. Z mapy jsme nic nevyčetli a zpočátku jsme si ani nevšimli označení jednotlivých sjezdovek. Takže hned první den jsme sjížděli po červených, moc nechybělo a drandili bysme i po černé. Jindra se po chvíli mezi ostatní vmísil, ani nebylo poznat, že dlouho nelyžoval. Zato já plužila jak o život. I přesto, že jsem se opravdu snažila a další dny jezdila jen po modrých sjezdovkách, se moje lyžování nevylepšilo. Naopak. Půjčené lyžáky mě začaly tlačit, při snaze o oblouček se bolest stávala téměř nesnesitelnou. Abych se jí vyhnula, používala jsem téměř výlučně pluh. Jindru zase začalo trápit koleno. Poslední den pobytu jsme tedy lyže vynechali, nechali se vyvézt lanovkou, procházeli se a připravovali na cestu do Brna a posléze do Prahy. Domů jsme dorazili kolem půl páté ráno.
Abych to shrnula, jestli rádi lyžujete a nevadí Vám, když se o sjezdovku a vleky dělíte s dalšími padesáti lidmi, pak Vám Zillertal můžu doporučit. Pro nás bylo ideální ježdění ráno až dopoledne, kdy bylo vše ještě hezky upravené a sjezdařů málo. Odpoledne lyžařů přibylo a povrch pro začátečníky přestával být příznivý.
Tak ve volné návaznosti na předchozí klip s podobnou tématikou od Kamily bych tu teď rád uvedl další, pravda trochu starší, klípek jako námět k zamyšlení při plánování rodinných přírůstků
Většina z Vás teď už asi má představu co je Google AdSense a jak zhruba tento reklamní program může přihrát pár dolarů Vaším směrem (nevíte-li přečtěte si náš článek Google AdSense - Peníze na Internetu bez námahy). Ovšem znáte taká Google AdWords? Jestli nikoliv či si nejste úplně jisti čtěte dál.
Ve své podstatě Google AdWords je vlastně takovým pravým opakem AdSense a je určený zadavatelům reklam, kteří by rádi propagovali své služby přes Google AdSense.
Zjednodušeně řečeno:
AdSense: Výdělek pro webové vydavatele prostřednictvím zobrazování reklam na jejich webu. Webový vydavatel vydělá pár korun pokaždé, když návštěvník jeho webu klikne na kteroukoliv Googlem dodávanou AdSense reklamu.
AdWords: Výdělek pro Google. AdWords je reklamním nástrojem pro jakéhokoliv podnikatele (aka zadavatele reklamy), který touží propagovat své služby prostřednictvím programu AdSense. Zadavatel reklamy platí pár korun pokaždé, když návštěvník (potenciální zákazník) daného webu klikne na jím zadanou reklamu.
Registrace
Bez zacházení do úplných detailů pouze řekněme, že zaregistrovat se může víceméně každý (přece se Google nebude bránit novým zákazníkům a výdělkům) a průběh není nepodobný registraci do AdSense. Máte-li již vytvořen účet v programu AdSense, můžete jej také zaktivovat a napojit na program AdWords.
Reklamní kampaň
Zadávání reklam probíhá vytvářením reklamních kampaní. V každé kampani budete muset zadat jak dlouho si přejete její trvání, datum jejího počátku a konce, klíčová slova a částky za klik které jste ochotni platit.
Klíčová slova
Každý zadavatel si nejprve musí zvolit “klíčová slova” pod kterými se jeho reklama bude zobrazovat (např. vlastníte-li web o cestování, jedno ze žádoucích klíčových slov na které chcete zobrazovat Vaši reklamu je “hotel”) a poté udat, kolik je ochoten zaplatit za každý klik na jeho zobrazenou reklamu.
Jakže je spojena Vaše reklama s klíčovým slovem, které si vyberete? Dvěma způsoby:
v Google vyhledávači – pokaždé když je Vámi vybrané klíčové slovo zadáno do vyhledávače, Vaše reklama se, v optimálním případě, zobrazí v pravém sloupečku mezi “placenými” výsledky vyhledávání
v kontextové reklamě – Vaše reklama se bude zobrazovat na webech, které obsahují Vámi zadané klíčové slovo
Náklady za klik
I když se asi každý zadavatel bude snažit snížit své náklady za klik na minimum, stanovení nízké částky může ve výsledku znamenat, že se Vaše reklamy nebudou zobrazovat vůbec. Toto platí zejména v případech, kdy zadáváte reklamu na populární klíčové slovo za nějž je konkurence (ostatní zadavatelé reklamy se stejným klíčovým slovem) ochotna platit více za klik nežli Vy.
Jako pomůcku na financování co možná nejefektivnější reklamní kampaně Google poskytuje, v rámci vytváření kampaně, nástroj doporučující částku na její denní běh.
Pro příklad, pro můj web WorldTravelAsia jsem si zadal jedno z klíčových slov právě “hotel”. Netřeba říci, že v konkurenci cestovních webů na Internetu “hotel” je jedním z nejpopulárnějších klíčových slov vůbec a Google pomocný nástroj mi také promptně spočítal, že moje měsíční kampaň by byla nejefektivněji financována při rozpočtu $30 dolarů denně.
Průběh kampaně
Po zadání všech potřebných detailů a vytvoření vlastního znění Vaší reklamy tak, jak ji uvidí lidé na Internetu, bude Vaše AdWords kampaň spuštěna v 0:00 hod. dne, který jste udali jako počáteční. Během kampaně si můžete kontrolovat její průběh užíváním nesčetných analytických pomůcek Vašeho AdWords účtu online. Zde uvidíte kde a kolikrát se Váš inzerát zobrazil, jak jste na tom s finanční nákladností kampaně a mnohé další informace.
Dle mého názoru je Google AdWords určitě užitečný nástroj a neměl by být opomínán ve Vašem plánu k Internetové prosperitě. Ukazuje se, že účelně dělané AdWords, může výrazně zvýšit návštěvnost i profitabilitu Vašeho webu za celkem rozumný reklamní peníz.
Tak možná je to brzo a možná ne, ale protože je tomu zhruba měsíc co jsme spustili tento blog, je na řadě malé bilancování našich dosavadních úspěchů a nezdarů:
Úspěchy
Vyhledávače
Náš blog První milión byl poměrně rychle zaindexován všemi hlavními českými vyhledávači (Seznam, Google, Centrum). Tyto nás pak již zobrazují na vedoucích pozicích ve výsledcích vyhledávání řady klíčových slov.
Návštěvnost
Poměrně rychle jsme si vybudovali obstojnou návštěvnost. Vypadá to, že si nepíšeme jenom sami pro sebe což je potěšující. Průměrná denní návštěvnost se pohybuje okolo jednoho sta. Toto číslo možná přijde majitelům více zaběhlých webů nízké, ovšem my jsme lidé nenároční a jsme s tímto po měsíci existence celkem spokojeni. Zatím se zde největší pozornosti těší články o Google AdSense, za což určitě vděčíme nedávnému spuštění tohoto programu v Česku.
Zábava
Stále nás toto blogové dobrodružství baví. Toto je asi nejdůležitější faktor u blogu a potažmo čehokoliv v životě. Nemělo by asi cenu ztrácet tady čas prací, která by nás nebavila. Pokud si tedy budeme dále užívat psaní našich článků, jejich publikování a čelení ne vždy pozitivním reakcím na ně, První Milión bude existovat.
Nezdary
Vyložených nezdarů není mnoho zejména proto, že navzdory názvu našeho blogu, zde neočekáváme žádné finanční či mediální zázraky. Samozřejmě se budeme se snažit o obojí, avšak vyloženě očekávat je by asi bylo naivní.
Mám-li ale i přesto uvést dva nejméně potěšující faktory osobního blogování v Česku uvedl bych tyto:
Moderování komentářů
Ačkoliv všechny komentáře jsou vítány a děkujeme Vám za ně, čas od času je moderování spamu a vulgarit celkem ubíjející. Bylo by dobré, kdyby se všichni komentující dokázali držet pravidla “když nemám nic dobrého ke sdělení tak radši mlčím”.
Google AdSense
Jelikož je u nás AdSense víceméně v plenkách, chtěli jsme si vyzkoušet jak by to vlastně na našem blogu mohlo fungovat a poreferovat o výsledcích naše čtenáře. Chtěli jsme dokázat, že lze takto blogováním něco vydělat a ukázat našim čtenářům jak na to. Bohužel toto možné nebude jak už jsem se zmiňoval v jednom z mých předešlých článků.
Cíle do budoucna
Naše cíle se vlastně moc nemění:
dále se bavit se publikováním článků a brouzdáním české blogosféry
pokusit se zvýšit denní návštěvnost a časem si vybudovat stálou čtenářskou základnu
uvést konečně úspěšně do praxe některé z našich monetizačních nápadů a přiblížit se k finančnímu cíli prvního miliónu. Zatím se od tohoto totiž spíše vzdalujeme (počítáme-li veškeré výdělků ve výši 0,-Kč mínus náklady za domény, webhosting a čas který jsme celému projektu zatím věnovali:).
Jak vidno nějaké částečné výsledky jsem tedy již dosáhli avšak úspěšné publikování na Internetu je spíše během na dlouhou trať nežli krátkým sprintem. Proto tedy jedeme dál podle planu a doufáme, že nás alespoň pár z Vás bude následovat.
Jak vidíte pojmenoval jsem tyto stránky První milión – Osobní blog s finanční zápletkou, protože přesně to jsou naše smělé záměry pro tento web. V první řadě poinformovat naše blízké o příbězích z našich životů a v řadě druhé všem ostatním co možná nejnázorněji ukázat jak se dá na Internetu přivydělat. Více
Odebírejte náš blog přes RSS
Chcete-li být ihned upozorněni na každý nový článek a komentář vyberte si z následujících odkazů dle Vaší preference:
Články | Komentáře
ám ho přiblížím. Hlavní hrdinka (i když hrdinka v tomto případě asi není to správné označení) se narodila v Kanadě, ale je poloviční Češka, její otec je totiž český emigrant. Karla se seznámí s Paulem, kterého si také vezme. Krátce po svatbě mu pomůže uspat svou mladší sestru Tammy, kterou oba zneužijí. Jenže Tammy se náhle probudí a udusí vlastními zvratky. Všichni to považují za nešťastnou náhodu. Tak začne série únosů, znásilnění a vražd dalších dívek. Nakonec se obětí Paulových násilností stane i sama Karla. Po jednom obzvlášť brutálním výprask musí přespat ve sklepě se zabetonovanou rozřezanou dívkou. To je asi poslední kapka, která Karlu přiměje svého manžela udat. Díky spolupráci s kanadskou justicí získává mírnější trest (dvanáct let). Paul je odsouzen na doživotí.
chvíli trvá nežli se obeznámí s obsahem textu a začne posílat relevantní reklamy nebo zda vkládání kódu přímo do textu prostě není možné. Strohá adFOX online nápověda bohužel podobný případ neosvětluje takže prošel-li někdo z Vás úspěšně podobnými trably dejte nám prosím zde na blogu vědět. 
le na druhou stranu chápu, že k hospodě odjakživa kouření patří a že když se v nich zakáže, tak tam hodně lidí přestane chodit a majitelé přijdou o spoustu kšeftů. Někteří to řeší tak, že vyhradí pro kuřáky zvláštní místost, další využívají toho, že kouření povolí jen v určitých hodinách. Ani jedno není moc šťastný nápad, dým z cigaret je tak vlezlý, že ho stejně cítite i po nějaké době a všude. Ať dnes vlezete do jakéhokoli takového podniku a zdržíte se (stačí i 5 minut), nasáknete kouřem tak, že můžete jít rovnou do sprchy a všechno oblečení hodit do pračky. Nemyslím si, že by se ve všech hospodách mělo zakázat kouření, jen bych uvítala, aby bylo víc zařízení, kde se kouřit prostě nesmí.
mám českou arašídovou Nugetu (případným balíčkům s touhle pochoutkou se nebráním 
), kterou jsem si oblíbila už jako dítě. Tehdy se vyráběla pod jinou značkou a jen v malém kelímku.
Společně s ní zůstal na okně stromeček z elektrických svíček. Jakmile jsme jeden ze stromečků zapojili do elektřiny (u jedle myslím pochopitelně žárovičky, kterými byla ozdobená), rozpačitě jsem vykoukla z okna, jestli nás nevidí někdo z ulice nebo protějšího domu. Návštěvy byly pod různými záminkami odmítány. Když už nebylo zbytí a přeci jen se na nás přišel někdo podívat, na všetečný dotaz jsem koktající a rudá v tváři vysvětlovala, že Jindra na stromku (citově) visí.
V mém předchozím článku jsem se snažil vysvětlit 
Dále víte, že podobnými tématy jako Váš blog se úspěšně zabývá jiný web zobrazující reklamy 
Ve světě se často objevují reklamní bloky typu I LOVE [jméno autora webu] s webovou adresou zadavatele nebo [jméno autora webu] + [jméno zadavatele reklamy] FRIENDS FOREVER opět s webovou adresou zadavatele atd atd.
(nevíte-li přečtěte si náš článek 
